ŽIVOTOPIS 

 

 

 

 

 

 

  • oční vady způsobily, že musel ze druhé třídy obecné školy přestoupit na Hradčanský ústav pro výchovu a léčení slepých a na oči chorých dětí, kde poznal hru na klavír, violoncello, klarinet, kytaru, sborový zpěv a základy harmonie

  • po válce se Ježkovi přestěhovali do Kaprovy ulice č. 10 na Starém Městě a Jaroslav začal navštěvovat soukromou hudební školu Dvořákeum

  • roku 1924 se i přes svůj handicap stal na pražské konzervatoři posluchačem kompozičního oddělení profesora Jiráka a Hábova kurzu čtvrttónové hudby, v dalším roce byl konečně přijat i na klavírní oddělení k profesoru Albínu Šímovi

  • Ježkovými prvotinami byly písňové bagately na básně jeho českých i zahraničních vrstevníků, vrcholem je pak skladba Kalendář na Čapkovy překlady P. A. Birota

  • později se věnoval především klavírní improvizaci, prostřednictvím které se seznámil s tehdejším členem divadla Dada, E. F. Burianem

  • v roce 1928 odjel na několik měsíců do Paříže, zde již komponoval svou klavírní Sonatinu, Malou klavírní suitu, symfonický obraz Mi-carème a další

  • o rok později získává diplom mistrovské kompoziční školy u Josefa Suka

 

 

 

  • 12. 10. 1928 byla uvedena první hra Osvobozeného divadla s Ježkovým hudebním doprovodem, Premiéra Skafandr

  • kromě Jiřího Voskovce a Jana Wericha, s nimiž vytvořil nesmrtelné trio, se stýkal i s dalšími mladými umělci té doby, např. s Joe Jenčíkem, Vítězslavem Nezvalem či výše zmíněným E. F. Burianem

  • se svým nejbližším skladatelským druhem Išou Krejčím byli zárodkem hudební skupiny při Spolku výtvarných umělců Mánes

  • v roce 1934 se stal členem Skupiny surrealistů v ČSR

  • v lednu 1939 kvůli aktivní spolupráci na protinacistických hrách Osvobozeného divadla emigroval spolu s Voskovcem a Werichem do Spojených států

  • narodil se 25. 9. 1906 na Žižkově do rodiny dámského krejčího Adolfa Ježka

  • ve třech letech ztratil po neúspěšných operativních zákrocích pravé oko, na levé viděl kvůli šedému zákalu jen nepatrně

  • po krátkém pobytu v Pensylvánii přesídlil do New Yorku, kde působil jako sbormistr Zpěvokolu

  • roku 1940 se oženil s Frances (Františkou Bečákovou)

  • 1. 1. 1942 zemřel na chronické ledvinové onemocnění ve věku pouhých 35 let

  • roku 1946 se Jaroslav Ježek stal in memoriam členem České akademie věd a umění 

  • 5. ledna 1947 byla urna s jeho popelem slavnostně uložena do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech

  • 25. 9. 1989 byl v Kaprově ulici č. 10 v „modrém pokoji", kde bydlíval, otevřen Památník Jaroslava Ježka

  • 28. 10. 1995 udělil prezident Václav Havel Jaroslavu Ježkovi Medaili za zásluhy in memoriam

 Na webových stránkách Hudební skupiny Ježci najdete další, podrobnější životopis.

Český rozhlas zpracoval Ježkův osud v rámci cyklu Příběhy slavných, všechny díly si můžete poslechnout zde:

© 2015 SPOLEČNOST PŘÁTEL JAROSLAVA JEŽKA

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now