Jaroslav Ježek je výjimečný fenomén. Jeho jméno je známé všem obyvatelům českomoravských luhů a hájů napříč věkovým a kulturním spektrem. Písně "ježkovky" zná asi úplně každý a největší osobnosti naší kultury se hlásí k odkazu tohoto mladého muže s chlapeckým úsměvem a aureolou zakladatele české populární hudby.

 

        Pěvecké sbory i party nadšenců u táboráků prozpěvují šlágry Osvobozeného divadla a vědí, že Ježek patří ke kulturní paměti národa stejně jako Smetana nebo Dvořák. A přece se jen málokdo zamyslí nad skutečností, že Ježka neproslavily jeho interpretačně náročné moderní skladby inspirované jazzem, ale divadelní písničky opatřené vtipnými a angažovanými texty Voskovce a Wericha. Asi proto, že na koncertech jen těžko uslyšíme jeho bravurní klavírní skladby, koncert pro housle a orchestr nebo smyčcový kvartet.